aneb #2 jak jsem k Big Muffu jak slepý k houslím přišel. Mno ano je to tak na mojí podlahu se dostal další efektít a co si budeme povídat v tomto případě se jedná o skutečnou legendu legend. Mike Matthews ho někdy v roce 1970 dolaďoval s James Marshall H. (který v tu dobu byl bohužel těsně před smrtí) a dokázal vytvořit ZVUK, ne jenom zvuk s velkým Z, ale zvuk, kterej je velkej sám o sobě. David Gilmour o pár let později (??1977??) vyhodil do koše Fuzz Face (obrazně řečeno - dál ho používal, ale ne jako #1) a nahradil ho Big Muffem. 
Já jsem si ho v roce 2007, čily o nějakých 30 let později ( v tom bude magie :), pořídil také a za levno přátelé. Koupil jsem ho od člověka (zdravím;), který ho používal -používal hodně a uvedl ho do stavu řekněme výrazně jetého (možná až dezolátního;). Nemaje čas na šaškování s pájkou koupil nový a prodal mi tento svůj jetý za 400 Kč - upřímně jsem netušil co je v něm špatně a kupoval jsem tak nějak na pokusy. Když jsem ho poprvé ve zkušebně otvíral věděl jsem, že je povolený 3PDT switch a dva poťáky (operace s kleštěmi na 10 sekund) - vevnitř jsem neshledal žádný problém a zkusil jsem ho zapojit - překvapivě fungoval a fungoval skvěle - zvuk nemá cenu popisovat každý ho zná - naprosto tučná, tlustá, sytá, ble, ble, ble a dokonalá zvuková palba silikonu (myšlen tranzistor ne něco jiného). Doma jsem pouze utáhl a zalepil poťáky a switch a na 3PDT switchy jsem pro jistotu přepájel kontakty, které byly vyviklaným switchem jemně vyviklané :D - opět operace na řekněme 10 minut, takže Muffík byl jako nový (nepočítaje vkusně dekorovaný potisk a jemně promačkané plechy) a já za 400Kč získal perfektní alternativu k FuzzTonu od mistra smrčky.
Já jsem si ho v roce 2007, čily o nějakých 30 let později ( v tom bude magie :), pořídil také a za levno přátelé. Koupil jsem ho od člověka (zdravím;), který ho používal -používal hodně a uvedl ho do stavu řekněme výrazně jetého (možná až dezolátního;). Nemaje čas na šaškování s pájkou koupil nový a prodal mi tento svůj jetý za 400 Kč - upřímně jsem netušil co je v něm špatně a kupoval jsem tak nějak na pokusy. Když jsem ho poprvé ve zkušebně otvíral věděl jsem, že je povolený 3PDT switch a dva poťáky (operace s kleštěmi na 10 sekund) - vevnitř jsem neshledal žádný problém a zkusil jsem ho zapojit - překvapivě fungoval a fungoval skvěle - zvuk nemá cenu popisovat každý ho zná - naprosto tučná, tlustá, sytá, ble, ble, ble a dokonalá zvuková palba silikonu (myšlen tranzistor ne něco jiného). Doma jsem pouze utáhl a zalepil poťáky a switch a na 3PDT switchy jsem pro jistotu přepájel kontakty, které byly vyviklaným switchem jemně vyviklané :D - opět operace na řekněme 10 minut, takže Muffík byl jako nový (nepočítaje vkusně dekorovaný potisk a jemně promačkané plechy) a já za 400Kč získal perfektní alternativu k FuzzTonu od mistra smrčky.
Když už jsme u fuzztonu samozřejmě jsem ho ve zkušebně rychlově porovnal s big muffem a porovnání vyšlo (mírně) lépe (z mého pohledu) pro fuzztone. Zvukově jsou to oba klasické fuzzy, ale fuzztone je přeci jenom chlupatější, tak nějak živější a rozervanější. Pokud bych se měl rozhodovat mezi smrčka FuzzTonem za 3000,- a Big Muffem za 2000,- asi bych volil smrčku (jistou roli hraje asi i patriotismus;), ale rozhodně bych se při nedostatku financí nebránil ani muffíkovy ;)Další zprávička je také z planety EHX - můj bratřík (basák) si pořídil EHX Small Stone - krásný kousek z roku 80. - je to naprostá lahoda - je bez ledky je ošoupanej a je nádhernej. Teplý zvuk, který jak rád říkám žádný digitál nenahradí. Moje důvěra k firmě EHX se po fiasku s Pulsarem vrací - holt asi bude muset člověk čím dál častěji hledat starší a ošoupané kousky oproti novým sériím, i když to u vlastně víme dlouho. HAWGH
Žádné komentáře:
Okomentovat